Září 2009

Hysterie vždy, všude, za každých okolností....

21. září 2009 v 16:20 | Cruella Lole |  +DayDiary+
Dnes se mi opět zdál divný sen...(asi polovina mých článků je o snech!! =))
Tentokrát to bylo nějaké pusté místo...nikde nikdo a já zničeho nic stála uprostřed toho všeho. Měla jsem na sobě černé šaty (ve skutečnosti takové nemám :-O ) a neskutečně hlasitě jsem křičela. Spíš bych řekla že jsem ječela a křičela a zároveň brečela..přerývaně..strašně, strašně moc..bylo to zoufalé. Bylo to něco jako když jsem měla ruku v lisu - těch prvních 15 vteřin, kdy stroj ještě jel a já křičela jako nikdy předtím a už nikdy asi nebudu...myslím, že mi to zachránilo nejen ruku, ale taky život. Když tak nad tím teď přemýšlím, je docela možné, že s tím snem to má nějakou spojitost...byl to křik typu: křič, křič musíš, jinak zemřeš. Nikdo tě neslyší, křič víc a rychleji, křič jako bys křičela poslední vteřinu svého života, protože ona možná nastala...křič víc!!......

Chvilkama jsem se na sebe koukala, ale většinou jsem se nacházela "vně" svého těla. Přitom jekotu jsem si tahala za vlasy, nebo si je možná spíš škubala a těkavě se otáčela dokola....a pořád přidávala na intenzitě..jako bych se měla zbláznit. Nebo jsem se spíš zbláznila... Začla se mi motat hlava a pomalu pomalu jsem klesala k mokré zemi, ale pořád jsem křičela, víc. Když na poslední chvíli ke mě přiběhl "jeden hrdina" a bez jakéhokoliv slova mě objal, ale bylo to ve velké rychlosti - tak abych nespadla a uklidnila se zárověň. Bylo to dost surové objetí a já se s ještě větším křikem přitiskla k němu. Nekoukala jsem se na něj, jen ho drtila a on mačkal moji hlavu na svůj hrudník a celkově mě už vlastně jen tak tak držel na nohou...Jenže, já křičela pořád víc....až asi když jsem nemohla dýchat jsem tak nějak omdlela a on mě odnášel někam pryč, beze slov, bez údivu..a pořád mě k sobě tisknul, abych nezačala zase křičet......

Nechápu co to mělo být, nechápu, že zrovna on to chápal - protože tak jasně vystupoval...

Vlastně to měl být jen úvod ke článku z reálného života ale přes takovýhle úvod by se málokdo prokousal, takže zbytek příště.....

Znepříjemňuji si dobrovolně život....denně....

14. září 2009 v 15:33 | Cruella Lole |  +DayDiary+
...a to od samého probuzení. Dnes jsem si uvědomila, že první "člověk" kterého po probuzení vidím je Michael Jackson, jo! Ten co mě opustil a nechal na tomhle veselém světě samotnou....ale o tom už byla řeč...no. Takže každé ráno - každý den, si znovu připomínám: "Jé Michael =).....on umřel...='(" a stále znovu a znovu.....pak záleží jakou výleznou stranu zvolím pro výstup z lože. Na pravo mě čeká roztomilý rámeček s Billym a na levo je po cestě nástěnka se všemi těmi mými "milenci" jak je s oblibou nazývám.....a jsme u toho, že já ty nejdůležítější fotky tahám i do školy!! Chci si s nimi polepit sešity, ale pánbůh zaplať za to, že si pokáždé zapomenu vzít lepidlo...pohled na některé, mi někdy opavdu rve srdce...metaforicky řečeno =D Obzvláště fotky s jednou (již zmiňovanou osobou, jejíž jméno začíná na B.) na mě číhají všude! Taky v telefonu, počítači, dříve byly vylepeny po celém bytě - což byla zásluha matky (a moje, že se jednoho krásného večera dostaly všechny rozškubané do koše)....taky když mi jednou máti půjčila peněženku, abych na dovolené zaplatila, protože ona nerozumí cizincům, tak jsem mezi papírovkama našlu TU fotku!!!! Ona je magor! Ale asi tak stejně jako já!

Když pominu, že všude vystavuju fotky, které mě deptají, tak se ničím i jinými způsoby. Tak například cigaretka před a po jídle je pro mne stará známá vražedná kombinace, avšak odříkání mi nic neříká (=D) a tak si je schutí obě vždy dám......a vždy na to o chvíli později doplatím....
Také například velmi ráda nosím pásek utažený pod prsy, který mi ovšem brání se nadechnout z plných plic a tak mi nedostatečný přísun kyslíku přináší nemalé obtíže nejen ve vyučovacích hodinách....

Tak to by tak bylo k tématu....=D Jinak v pátek se konala velká "ptačákparty", jak jste se mohli dočíst už i u Zdenulky nebo Hynka.....opilecký smích se mísil s občasným krákoravým zpěvem či čůránky...=D A taky velkým štěstím ke konci akce =D
Doufám, že v pátek bude opakování v bytě někoho z nás, protože minule jsme dost vyzmrzali. Ale hlavně, aby nějaké bylo!

Přidávám krásnou písničku s NAPROSTO NEPŘEKONATELNÝM klipem, miluji ho, sleduji s abnormální a brutální radostí a v neposlední řadě doufám, že se jím mé horší a vypočítavé já inspiruje..=D
Přichází neuvěřítelná Lilly a SMILE (=D) :


Můj snoubenec v Ramallahu a tak dál...

6. září 2009 v 13:32 | Cruella Lole |  +DayDiary+
....škola nám začala. A naše třída dostala ten posraný domek za školou! Protože je nás jenom 16, tak jsme prostě diskriminování! Sedím se Zdenulkou, ale kdoví, jak dlouho vydrží koukat na fotky na mých sešitěch a poslouchat romantické historky...=D

....včera jsem opět konverzovala s Davidem, mým Izraelským snoubencem, který je právě na vojně. Jen tak mezi řečí jsem se zeptala, kde on má vlastně základnu a on mi nechtěl odpovědět....už tohle bylo dosti podezřelé a bylo jasné, že to musím zjistit! Tak jsem se ptala dokola a dokola a když už nevěděl kam převest řeč, řekl: "Palestinian area...." COOŽEEE?!?!?
Chytla mě děsná hysterie, že tam umře a že je to nejnebezpečnější místo, na který ho mohli poslat. Pak jsem chtěla vědět které město.....chvilku to trvalo, protože říkal, že za tu hysterii mu to nestojí, ale nakonec to vyklopil. Ramallah!!! Neoficiální hlavní město Palestiny?!? Kurva do piče jestli se ti něco stane, tak přijedu a všechny tam rozmlátím!! No on věděl, že mi to nemá říkat, ale kecy typu: "Please, don't worry" nezabíraly a tak přišel s dokonalou pohádkou o tom, že má přece samopal, který úmí používat a svoji skupinu, kde platí "jeden za všechny, všichni za jednoho!" takže se mu vlastně vůbec nic nemůže stát!!! No po tomhle jsem byla ještě hysteričtější...

Jo jinak mimochodem tam jedu v únoru. Takže jsem "happy hippo!" Konečně, po dvou letech se těším na návrat do země, která mi podivně přirostla k srdci, nebo spíš mám pocit jako by tam moje srdce zůstalo a já si pro něj jela......už teď cítím, jak strašně se nechci vracet domů....přišlo to na mě minule, příjde to znova a bude to horší....budu řvát a ječet....co jiného taky já umím, že? =D


Lole