Je to článek o kamarádce. Překvapivě není moje nejlepší z nejlepších, i když mezi ty nejlepší patří...=D (ještě chápete ne?)
Neshodnem se v hudbě, občas v jídle, a v názoru na spor "Angelina vs. Jennifer", ale to bude asi tak všechno....
Mnohem důležitější totiž je, že ve všem ostatním se téměř vždy shodneme......nakonec =D
Tenhle člověk mi za pár posledních měsíců pomohl asi nejvíc ze všech.......nejen, že snášela každodenní pomlouvání Rumburaka, moji sebelítost a hypochondrii, ale narozdíl od ostatních, kteří mi řekli, že dál musím jinou cestou, mi ona tu cestu ukázala. Vytáhla mě tím nejúčinějším způsobem z rok a půl dlouhého stavu lehké chronické deprese a zoufalství. A to se nikomu z mého okolí dřív nikdy nepovedlo.....
Pyšně můžu říct, že mám dost přátel, kteří mi neustále s něčím pomáhají a že si jich všech moc vážím....ale tohle je článek o někom jiném...
Mimo tyhle věci nosí do školy učebnice a ještě ani jednou se nezlobila, že já je netahám a půjčuju si její. Taky píše úkoly do matematiky a dává mi je opisovat.
Ví o mě všechno. Teď už úplně všechno. (alespoň ty podstatné věci určitě. myslím, že jsem jí ještě neříkala o tom, jak jsem ve školce ukradla barbínce střevíček...) A já věřím, nebo spíš vím, že tohle nikdy nezneužije a že jí můžu věřit.
Stalo se vám někdy, že jste potkali člověka, se kterým jste se do půl roku maximálně sehráli? Prostě jste si dokonale sedli....mě jo......klidně by za mě mohla odpovídat na všelijaké otázky, třeba i v pořadu Nic než pravda.......=D
Nevím, jestli je vhodné, poděkovat jí prostřednictvím blogu, ale do očí by se mi to říkalo špatně...
Prostě ti Niki moc děkuju.......;)
Nevím, jak ti to všechno oplatit.......=(


predchozi 2 clanky byly celkem o nicem ale tento je moc dobry, idkyz to opravdu neni tak uplne clanek... pekne /THUMB UP/