Březen 2009

Dneska bylo ale krásně, že............

28. března 2009 v 21:04 | Cruella Lole |  +DayDiary+
.......no řekněte, že ne!
Pardon, sama si uvědomuju, že už víc jak 14 dní melu velké hovna...=D Kdo mě proboha kdy slyšel chválit počasí, cizí lidi a tak....? Hrabe mi....

I když pravda, dneska jsem šla po Opavě a kolem mě procházeli samí podivíni....už delší dobu mi všichni mí spoluobčané připadají jako z jiného světa...

Jsem přecitlivělá, roztěkaná a celkově nesnesitelná. O tom jsem tady psala asi před třemi dny, ale článek se naneštěstí smazal....
Přecitlivělost a roztěkanost se projevily dnes velmi výrazně. Měla jsem v 10 sraz s Hynkem, ale jelikož naprosto ztrácím pojem o čase, vyšla jsem už v devět a 9:10 byla na smluveném míste....o pár chvil později jsem si vše uvědomila a šla nakoupit něco do drogerky. Kupovala jsem si džusík s příchutí hroznů a pak samoopalovák. Na cedulce pod ním stálo 149,- a mě tohle připadalo jako bombovní cena a už jsem si to vykračovala k pokladně....asi 5-10 minut mi stávkovala karta, takže jsem se nevyhla trapasu u pokladny......ale když jsem o dvě hodiny později zjistila, že jsem za samoopalovák zaplatila místo 149,-.........hádejte kolik.................269,-, byla jsem už docela vytočená.......
Pak, jelikož bylo opravdu krásně, jsem si sedla na lavičku v parku, nechala si provokující slunce svítit přímo do očí a přemýšlela nad svým životem, osudem a prostě vším.......
Když jsem tam tak seděla a kolem mě asi za 10 minut proskotačila 4 malá decka, která se na mě podezřele zubila, samozřejmě jsem se rozbrečela......ale nebyla jsem smutná. Do uší mi hrála Norah Jones a prostě mě to tak všechno dohromady nějak dojalo...a vůbec děti mě dojímají nějak často.

Včera jsem měla poměrně těžký den. Dva zvlaštní rozhovory s dvěma zvláštními muži (jestli se tak oba dají nazývat). Všeho jsem měla plnou hlavu a šla jsem si lehnout k Viktorce (moje malé 2,5 leté ňuní), která už nějakou tu dobu spokojeně spinkala v posteli svých rodičů.....když jsem si lehla vedle ní, povzdychla ze spaní něco jako: "Mamíí....", čapla mě za ruku a hezky se ke mě přitulila.........a už nepustila......
V tu chvíli mi bylo nepřekonatelně úžasně.....nedokážu moc popsat ten pocit, ale doufám, že si umíte alespoň z části představit jak moc nádheně se mi usínalo s ní v náruči......můžu říct akorát, že jsem se po hodně dlouhé době cítila potřebná a nepostradatelná..............a všechny problémy byly daleko...........

Cruella Lole

Jaro střídající se s občasným sněžením nepůsobí dobře na mou psychiku...

20. března 2009 v 19:11 | Cruella Lole |  +DayDiary+
Tak mi domů přišla ta dutka....naši mi řekli, že bych si to měla zarámovat a já o tom začínám vážně uvažovat....už teď to vypadá velmi důležitě...(určitě to ovlivní můj budoucí studentský život nějakým šíleným nečekaným způsobem.)

Byla jsem na operaci s prstem. Musím přiznat, že do nemocnice jsem se v některých chvílích už fakt těšila....jenže jsem netušila jakou nafasuju postel. Víc promáčklá matračka snad ani být nemůže. Senilní babky a příliš pracující rodiče mi na náladě taky moc nepřidali...
Pak přišla "věc" ze které mám odjakživa panickou hrůzu. Injekce do zadku! Chvíli jsem se hystericky bránila, ale pak jsem to vzdala a oddala se příjemným pocitům, které po aplikaci nastaly. Nakonec to bylo snad to nejlepší....když mě vezli na sál, fetle jsem se smála a když po mě na sále chtěli, abych si před narkozou sundala pyžamo, ztropila jsem velmi zábavnou scénu s hláškami typu: "Žádnej stryptýz nebude!" a to si to všechno pamatuju jen velmi matně.....

Sere mě škola....včera jsem dostala z literatury 5+! To plusko asi za podpis nebo co..... Ale mnohem víc, než ty známky mě tam sere určitá osoba......dneska už fakt nevím, co si mám myslet....někdy máte pocit, že se všechno vyvíjí podle vašich představ, ale za pár minut je vám jasné, že tohle byl krok vedle...a hele, možná ne...
Jedinou radost mám z kamarádky (možná jich bude i víc ale nevim no) a z toho, že se dneska v anglině pouštěla Izraelská hymna......no nepovzbudilo by vás to?

Ale do víkendu vstoupím s optimistickým pohledem na svět, protože věřím, že mi to pomůže začít nový týden lépe....

Cruella Lole

Nečíst..........Ona....

14. března 2009 v 10:36 | Cruella Lole
Tohle není tak úplně klasický článek o mě (i když z menší části tam o mě zase půjde).....a není to ani tak úplně článek pro vás.....i když samozřejmě chci aby si ho někdo přečetl a věděl, že na světě existují lidé jako ona....!

Je to článek o kamarádce. Překvapivě není moje nejlepší z nejlepších, i když mezi ty nejlepší patří...=D (ještě chápete ne?)
Neshodnem se v hudbě, občas v jídle, a v názoru na spor "Angelina vs. Jennifer", ale to bude asi tak všechno....
Mnohem důležitější totiž je, že ve všem ostatním se téměř vždy shodneme......nakonec =D

Tenhle člověk mi za pár posledních měsíců pomohl asi nejvíc ze všech.......nejen, že snášela každodenní pomlouvání Rumburaka, moji sebelítost a hypochondrii, ale narozdíl od ostatních, kteří mi řekli, že dál musím jinou cestou, mi ona tu cestu ukázala. Vytáhla mě tím nejúčinějším způsobem z rok a půl dlouhého stavu lehké chronické deprese a zoufalství. A to se nikomu z mého okolí dřív nikdy nepovedlo.....

Pyšně můžu říct, že mám dost přátel, kteří mi neustále s něčím pomáhají a že si jich všech moc vážím....ale tohle je článek o někom jiném...

Mimo tyhle věci nosí do školy učebnice a ještě ani jednou se nezlobila, že já je netahám a půjčuju si její. Taky píše úkoly do matematiky a dává mi je opisovat.

Ví o mě všechno. Teď už úplně všechno. (alespoň ty podstatné věci určitě. myslím, že jsem jí ještě neříkala o tom, jak jsem ve školce ukradla barbínce střevíček...) A já věřím, nebo spíš vím, že tohle nikdy nezneužije a že jí můžu věřit.
Stalo se vám někdy, že jste potkali člověka, se kterým jste se do půl roku maximálně sehráli? Prostě jste si dokonale sedli....mě jo......klidně by za mě mohla odpovídat na všelijaké otázky, třeba i v pořadu Nic než pravda.......=D

Nevím, jestli je vhodné, poděkovat jí prostřednictvím blogu, ale do očí by se mi to říkalo špatně...

Prostě ti Niki moc děkuju.......;)
Nevím, jak ti to všechno oplatit.......=(


Zabijácké housky a jehličky....

9. března 2009 v 17:21 | Cruella Lole |  +DayDiary+
Tak jsem se vrátila z lyžáku.....je toho celkem dost a já jenom doufám, že se tohle nechystá číst moje máti, protože jinak jsem mrtvá!

Za prvé.....mám ředitelskou dutku! Teda ještě ji nemám, ale když už to ta učitelka řekla....
Prostě se na našem pokoji našlo 5 flašek tvrdého......
No našim jsem samozřejmě nic neřekla....však oni se to dozví na třídních schůzkách, co bych se namáhala s vysvětlováním!
Mohla bych přísahat, že jsem z nás 10 pila skoro nejmíň, ale kdo mi to asi tak sežere..?!?
Další večery už byla jen Nealko, Ovocná a Pizza party...=D

Měla jsem katastrofální vazko! Jako já chci flow! (a chci a chci a chci! =D) Ale prkno to přežilo a vypadá pořád docela fešácky, takže aspoň tady spokojenost...=)

Jinak jsme měli docela blbý počasí...3 dny bylo uplně hrozně, sněžilo, občas pršelo, fučel vítr a lítaly píchavé jehličky. Já jsem přes své "kvalitní" brýle viděla ani ne velký hovno, ale jeden velký sníííh..! A bez nich ještě větší....pak si vyberte =P
4. den bylo naopak nádherně.......hádejte co! Připekla jsem si nosánek!
Není to zas nějaká těžká katastrofa, lidi mě ve škole pořád zdraví...někteří třeba 3x denně =P

K jídlu jsme měli obzvlášť zajímávé věci......ke snídani pizzu, k obědu pizzu a na véču pizzu.....jak vyvážená strava...=D Ke snídani byly i staré housky, tvrdé asi tak jakooo.....kámen...=D nepochopíte =D =D =D

A taky jsem byla neoficiálně vyhlášena, nejškaredším člověkem po sundání helmy....

Lidi já vůbec nemůžu psát.....jako bych zapomněla jak se tvoří souvislá věta.....raději to skipněte na jiný článek...=P
Asi ták no......=D

Pa

Šaty, škola, Nassfeld, nuda a ták...

2. března 2009 v 20:15 | Cruella Lole |  +DayDiary+
Ale docela krutá nuda...........

Konečně jsem si koupila šaty na ten mendláckej ples.......otec mi to samozřejmě hned vytkl, protože v době ekonomické krize si kupovat plesové šaty je trošku moc ne? (Ale ten ples je letos! Ne za deset let...) Už se těším, jak tam příjdu a všichni budou v riflích a já budu za exota...později se dokonce provalí, že na tu školu nechodím a mám společenské faux-pas tak na pět let dopředu! (Ale ono se to provalí hned po mém příchodu, protože je tam spousta lidí, kteří mě nemají moc v lásce a s chutí roznesou, že se seru kam nemám...)

Ve škole jsem minulý týden dostala téměř samé jedničky, byly z poměrně těžkých písemek, zkoušení a tak...píšu, jako kdybyste byli moje matka, takže konec se vším dobrým. Dostala jsem taky čtyřku a pětku z něminy...to už není tak chvályhodné, že?

Zítra večer jedu na hory se školou.....nevím jestli se mám těšít, nebo se litovat....Určitě to bude fajn...ale ne se vším všudy...

V sobotu jsem byla v shopping parku. Jako první vlezu do HáeMka a po půl hodině si už vykračuju k pokladně.....v tom mi ale zavolala matka všecko to posrala!
Několik chvilek potom (nedokážu vůbec odhadnout jak dlouho mi to trvalo) jsem stála už kdesi u Lindexu a New Yorkeru a slyším: "Prosíme paní Lucii ..bla...bla (moje škaredé příjmení), aby se dostavila do prodejny H&M. Opakuji....................."
Mě samozřejmě v první chvíli napadlo něco jako: "Co pro mě asi mají?!?" =) A radostně jsem si to vykračovala k háemku...postupně mé optimistické naděje klesaly a došla jsem k závěru, že snad nemám krytý účet nebo co. (Protože nic chytřejšího mě v tu chvíli nenapadlo..=)) Ale už u vchodu do toho obchodu jsem si uvědomila, že jsem zapoměla kartu na pokladně....jó, kdyby mi ta máti nevolala, tak bych se víc soustředila a taky bych měla o ruku víc na braní karet a podobných věcí....

Sem říkala, že nuda....


Loučím se do neděle, i tak byste se asi dřív článku nedočkali...=)
Lole